Vlakem, autem - nebo pěšky, v Dlouhé Třebové je všude hezky.
Můžete taky na kole, cyklostezkou vesele.
Pamětihodnosti v obci
Kostel sv. Prokopa
Interiér zdejšího kostela ve 20. letech 20. století.
Interiér v současnosti.
Chrám Páně sv. Prokopa - dominanta obce s interesantním interiérem i exteriérem, kterou naleznete v centru Dlouhé Třebové. Dobudován v roce 1906, několikrát byl od té doby rekonstruován, naposledy v roce 2002. Navštívit ho můžete např. u příležitosti každoročních Adventních koncertů, které v jeho zdech pořádá Schola od sv. Prokopa.
Myšlenka - postavit si v obci svůj vlastní kostelík, se začala objevovat již na počátku 19. století. Bylo to způsobeno tím, že občané z naší obce museli na bohoslužby docházet do sousedních měst, respektive České Třebové a Ústí nad Orlicí, ale oba městské kostely byly dosti vzdáleny a jejich návštěva činila především starším dlouhotřebovákům nemalé obtíže. Proto se na úsvitu 19. století objevily horlivci, kteří začali lámat základový kámen a dopravovali ho ke zdejší staré zvonici, která zde stávala od roku 1753. Tehdy však ke stavbě nedošlo, protože se nedostávalo finančního zajištění a připraveného kamene bylo použito na stavbu knížecího ovčína při zdejším dvoře.
Druhé lámání opukového kamene se uskutečnilo v roce 1830. Z lomu poblíž čp. 3 se nalámaný kámen svážel do údolí ke škole, kde nynější kostel stojí, ale ani nyní ke stavbě nedošlo a nalámaného kamene bylo tentokráte použito ke stavbě plotu u školy. První kdo pochopil, že takto ke stavbě dlouho nedojde byl Antonín Kaplan (čp. 36), který na smrtelné posteli věnoval ze svého otcovského podílu 30 zlatých ve prospěch postavení kostela v naší obci. Peníze složil o čtyři roky později, respektive k 1. 1. 1859, Václav Pirkl z téže usedlosti, coby její nový majitel. Zmíněný dar dal podnět k založení první pokladní knihy a také se stal impulsem pro ostatní dárce.
Peněžní prostředky na stavbu kostela byly získávány sbírkami, dary, poplatky při příjímání za souseda, z příspěvků při vystěhování z obce, ze zřeknutých odměn za pronájem honitby, u výtěžků divadel, plesů, odvodem pokut, z odkazů při dědictví, z darů při uzavírání sňatků aj.
Po roce 1895 byly peníze ukládány ve spořitelnách, které poskytovaly určitý úrok a také proto, aby peníze byly k dispozici při započetí stavby.
Ke stavbě bylo přikročeno již v roce 1868, kdy byl položen základní kámen, a došlo k výstavbě základů. I přesto, že se udělalo mnoho práce zdarma, našetřený kapitál brzy došel a stavba je v roce 1870 zastavena. Následovalo období spoření a shánění finančních prostředků a dlouhotřebováci museli snášet útrpné poznámky, že mají kostel postavený grunty vzhůru.
Na kostel se přispívalo rozličnými částkami, za všechny jmenujme knížete Jana Lichtensteina s darem 1 400 zl. nebo kominíka s jeho příspěvkem 1zl.
V roce 1880 byl v naší obci založen Spolek pro vystavění kostela v Dlouhé Třebové. Ustavující valná hromada spolku se konala 25. března
V roce 1901 byl vypsán konkurz na zadání plánu stavby. V roce 1903 bylo schváleno zadání stavby staviteli a architektovi Františku Brázdovi ze Zábřehu na Moravě. O dva roky později se započalo se stavbou. Na podzim roku 1905 byla hrubá stavba pokryta lepenkou a v příštím roce byl kostel dostavěn. Slavnostně vysvěcen byl 8. prosince 1906.
Zvon Prokop, pořízený v roce 1753, byl do věže kostela přemístěn ze stávající zvonice, která byla zbořena v roce 1908. Tradice svatoprokopská má v naší obci dávné kořeny a proto byl nový chrám Páně zasvěcen právě tomuto patronovi.
Nádherný interiér je dílem regionálních mistrů a pýchou kostela je i zdejší vyřezávaný Betlém.
Ve věži kostela nebyl vždy jen stařičký zvon Prokop, který byl pořízen v roce 1753 a před zavěšením v kostelní věži se nacházel v místní zvoničce, jež byla v roce 1908 zbořena, ale mimo něho zde byly postupně zavěšeny další čtyři zvony. První dva byly odevzdány za I. světové války, kdy zvon Prokop byl dlouhotřebováky ukryt a tím si ho občané sami uchránili. Další dva nové zvony pak byly zrekvírovány v období Protektorátu Čechy a Morava. Poté již nebyla tradice tří zvonů ve věži obnovena.
Kostel prošel několika rekonstrukcemi, největší z nich byla dokončena v roce 2002, kdy byl zdejší chrám Páně znovu vysvěcen a slavnostně otevřen pro veřejnost, která mohla obdivovat nádherně upravené interiéry a exteriéry této výjimečné stavby.
Letitý sen mnoha generací dlouhotřebováků došel k uskutečnění. Díky jejich snu a obětavé práci se naše oko může dnes pokochat pohledem na tuto skvostnou budovu v centru obce Dlouhá Třebová.
„Chrám Páně sv. Prokopa zde stojí
a obdoba této stavby vůkol není.
Nechť zvon Prokop ve věži šťastně zvoní dál.
By dobrý osud- při naší obci, vždy pevně stál.“
Kaple sv. Josefa
Kaple sv. Josefa brzy po dostavění.
Kaple sv. Josefa po rekonstrukci (2009).
Kaple sv. Josefa na místním hřbitově - je nejstarší svatyní v obci. Byla postavena v roce
Stavba byla financována z dědického podílu předčasně zemřelého Josefa Śáry, syna tehdejšího dlouhotřebovského starosty, který prosil rodiče o postavení kapličky ke cti sv. Josefa a k uctění památky jeho předčasně zesnulé sestry Anežky. Po mladíkově smrti v lednu roku 1898 požádali rodiče Františka Sršně o poskytnutí vypracovaných plánů a ještě téhož roku byla kaple dostavěna. Šlechetný úmysl mladíka tak došel v uskutečnění. V nedávné době proběhla její rekonstrukce.
Zdejší hřbitov se nachází na kopci, který se vypíná na horním konci obce. Byl založen v roce 1893 k důstojnému pohřbívání zesnulých bez rozdílu vyznání, politické příslušnosti, národnosti či státní příslušnosti.
Hřbitov má dvě části - novou a starou. Nová část vznikla rozšířením kapacitně již nedostačující starší části hřbitůvku. Stalo se tak v letech 1939 - 40. Starší i novější část je obehnána zdí, původně z neomítnutých cihel, po rekonstrukci je to zeď z betonových kvádrů. Vstup na hřbitov je umožněn dvěma umělecky zdobenými bránami a dvěma postranními brankami.
Na severní straně nalezneme kapli sv. Josefa a zděnou márnici se dvěma místnostmi, ke které zvenčí přiléhá jednoduché WC.
Uprostřed starší části hřbitova stojí kamenný kříž. Kříž je z pískovce a byl pořízen v roce založení hřbitova, na rubu pomníku je uvedeno datum - 5. 10. 1893.
V dolní části dlouhotřebovského hřbitova nalezneme hrob 26 bezejmenných obětí hrůzného transportu smrti z ledna 1945.
Madona nad Kojovcem
Madona nad Kojovcem, připomíná událost z Třicetileté války, kdy byl zabit zdejší sedlák, který odmítl cizím vojskům prozradit úkryt potravin místních obyvatel. Poslední větší rekonstrukce proběhla v roce 1957. Památka je udržována také díky občanům
Sv. Jan Nepomucký
Stav v roce 2009.
Sv. Jan Nepomucký, socha patrona horní části obce, stojí při odpočívadle u cyklostezky. Pochází z roku 1835. K této soše se konala slavnostní procesí vždy v den svátku tohoto patrona (16. května).
Sv. Prokop
Sv. Prokop, sochu patrona celé obce, respektive dolní části obce, naleznete v blízkosti nové bytovky na dolním konci obce. Současná socha pochází z roku 1864. Před tím zde stála socha již v polovině 18. století, kterou v roce 1834 nahradila socha nová. Druhá socha v pořadí se však místním nelíbila, došlo to tak daleko, že soše byla vyměněna hlava. Stála zde nakonec třicet let, než byla nahrazena současnou plastikou.
Za zmínku stojí studánka, která je zvána „svatoprokopská“ a která je vyzděná opukou.
Socha Nejsvětější Trojice
Socha Nejsvětější Trojice, plastika, stojící při nájezdu na křižovatku v horní části obce, byla v roce 1996 prohlášena Ministerstvem kultury za kulturní památku. V roce 1877 ji nechal na svůj náklad postavit František Habiger (čp. 76).
Kříž u Kostela
(2009)
Kříž u kostela, z roku 1812. Původně stál poblíž čp. 3 při cestě do Ústí nad Orlicí, později byl přenesen k základům budoucího kostela a i tady se několikrát přesouval, dříve stál blíž silnici. V roce 1879 byl přesouván, ale během transportu se poškodila nejsvrchnější část památky a tak musela být nahrazena novou. Nově vysvěcen byl 2. srpna 1879 vikářem z České Třebové P. Janem Tupcem. K dalšímu poškození kříže došlo v roce 1955, kdy jej občané nakonec přesunuli na nynější místo. Znovu vysvěcen byl 3. července 1955. Kříž dosahuje výšky 5, 5 m. Odsud vycházela procesí k sochám patronů v obci, respektive ke vzdálenějším poutním místům.
Kříž u sboru církve československé, naleznete ho cestou na místní nádraží. Nenápadný kříž, jehož okolí je nyní poznamenáno probíhající regulací místního toku a přestavbou sboru, který je nyní v soukromých rukách. Staré anály připomínají existenci kříže na tomto místě již v dřívější době – k uctění památky obětí srážky mezi císařským a švédským vojskem - okolo roku 1643. Nynější stav je po rekonstrukci v 90. letech 20. století, kdy původní hranol byl osazen nepůvodním křížem. Pomníček nechal zbudovat František Habiger (čp. 76), k uctění padlých vojínů z období 1914 – 1918. Z Habigerovy rodiny pocházel Rudolf, který byl jednou z obětí 1. světové války. Srbové je nahnali do vody, a drželi je tam dva dny. Rudolf byl jedním z vojáků, kteří na následky tohoto jednání doplatili svým mladým životem.
Zdrcený otec si osobně dojel do vojenské nemocnice pro syna a dovezl jeho mrtvé tělo zpět do vlasti. Rudolf je tak jediným vojákem z 1. světové války, který nalezl spočinutí v rodné hroudě.
Sbor C. Č. H.
Sbor C. Č. H. – stavba z roku 1934 těsně přiléhá k výše uvedenému křížku. Církev Československá Husitská vznikla v roce 1920. V naší obci byla poměrně silná část populace, která postupně inklinovala k tomuto hnutí, respektive přešla sem od římskokatolické církve. Průkopníkem v naší obci byl pan Karel Snítil, z jehož popudu si věřící svépomocí vystavěli také svůj svatostánek, respektive sbor. Pobožnosti se zde konaly až do roku 1986. Od té doby byla budova využívána různě, především necírkevními subjekty. V současné době je budova v soukromém vlastnictví.
Pomník Svobody
Pomník Svobody – naleznete ho v blízkosti autobusové zastávky nedaleko centra obce. Pomník byl zbudován nákladem Karla Snítila, obchodníka ze zdejší obce a propagátora myšlenky Církve Československé Husitské. Slavnostně odhalen byl 28. října 1924 u příležitostí šestistého výročí od smrti Jana Žižky z Trocnova a k šestiletému výročí založení mladé Republiky Československé. Kámen, použitý při stavbě pomníku, pochází ze Slezska.
Stavba Pomníku svobody byla provedena svépomocí. Nápis „Za svobodu svědomí a učení“ provedl zdarma pan Václav Voleský, sochař ze Lhotky. Pomník je symbolem naší státnosti a jako takový byl opatřen třemi plaketami, zasazenými do kamene. Byly na nich portréty Jana Husa, Jana Žižky a Tomáše Garrigueho Masaryka. Ve výročních dnech našeho státu, respektive u jiných významných příležitostech - se u pomníku konala shromáždění lidu. Původní plakety byly z pomníku odstraněny v dobách nesvobodných poměrů, které v naší zemi panovaly v letech 1939 –
Pomník Obětem válek
(2009)
Mariánský obrázek u mostu přes Třebovku
Pamětní obrázek u Cejnarových lip
(2000)
Pamětní obrázek na pískovcovém sloupku je datován k roku 1865. Okolo stojící lípy byly vysázeny v roce 1928. Dodnes jsou zde patrny zbytky kdysi významné obchodní cesty - tzv. Raštice, která vedla přes naši obec.
Dům čp. 3
Dům čp. 3 – naleznete ho v blízkosti ulice Spojovací a za zmínku stojí proto, že je nejstarším domem v obci, bývalá Rychta.
