Jdi na obsah Jdi na menu

Narodil se 26. dubna 1860 na Parníku. Do Obecné školy chodil na Lhotce. Do třetí a páté třídy pak do německé školy v Lanškrouně. Měšťanskou školu absolvoval v Hylvátech. Učitelský ústav navštěvoval v Kutné Hoře a zde též obdržel vysvědčení dospělosti, přesněji 1. července 1879. Dekretem c. k. okresní školní rady v Lanškrouně ze dne 30. srpna 1879 byl ustanoven podučitelem na Lhotce. Místo nastoupil 1. září výše uvedeného roku. 31. října 1879 se dočkal svého definitivního ustanovení na lhotecké škole. Zkoušku učitelské způsobilosti složil v říjnu 1881 v Kutné Hoře. Dekretem ze dne 31. ledna 1882 byl určen provizorním učitelem v obci Čermná u Lanškrouna. Místo nastoupil 1. března téhož roku. 13. 12. 1882 se stává definitivním učitelem tamtéž. 17. února 1886 získává pochvalný dekret za velmi horlivé a prospěšné působení u vyučování školní mládeže. V Čermné působí na zdejší čtyřtřídce do 1. srpna 1888. Poté si mění místo s panem Janem Neprašem, který zastával post řídícího učitele v obci Velká Řetová u Ústí nad Orlicí. Hýbl tedy odchází na jeho místo. Mimo své učitelské poslání zastává zde také službu varhanickou při zdejším chrámu Páně. Té se chtěl , proti vůli faráře, chopit místní chalupník Josef Kment. Osočil tehdy společně s dalšími obyvateli řídícího učitele z toho, že kvůli vyhrávání na pohřbech zanedbává školní výuku tamních dětí a podali stížnost k c.k. okresní školní radě v Lanškrouně. Ta vydala rozhodnutí, ve kterém svolila k tomu, aby pan Jan Hýbl zameškanou výuku nahradil v jiný příhodný čas. Následkem toho podává Jan Hýbl rezignaci na post varhaníka, tu však tehdejší administrátor pan František Pilnáček nepřijímá. Pronásledování Hýbla ze strany Kmenta a jeho přívrženců však nebere konce a tak se Hýbl uchyluje k rozhodnutí opustit Řetovou. Pomůže mu šťastná náhoda, když se dozví, že dlouhotřebovský řídící učitel František Velinský má neshody s tehdejším vedením obce a nabídne mu směnu působišť. Velinský na to přistoupil a v roce 1890 přichází Jan Hýbl k nám.

 

V prvních letech svého působení mu byl vyměřen plat 875 zlatých.

 

Jan Hýbl byl za svého působení v naší obci velmi výraznou osobností. Angažoval se v rozvoji zdejších kulturních aktivit, byl předsedou vlasteneckého spolku Národní jednota severočeská a prostřednictvím tohoto spolku se významně podílel na kultivaci a osvětě zdejších obyvatel. Pořádal několik odborných přednášek, zajímal se o ochotnické divadlo a v neposlední řadě se 15. března 1899 stal prvním obecním kronikářem, který zmapoval prehistorii a především nejstarší údobí našich dějin. Ať už dějin národa českého, respektive naší obce. V roli kronikáře byl současníkem mnoha významných událostí v naší obci, které poté zachytil na stránky kroniky, kterou uvedl předmluvou :

Minulost a skutky mých předků, buďtež mi vzpruhou v mém jednání a konání k rozkvětu, okrase a cti mé obce - buďtež mi výstrahou v opětné upadání chyb a abych vždy podřizoval osobní svůj zájem - zájmu celku."


Z naší obce odchází 1. května 1910 a stává se řídícím učitelem na Parníku u České Třebové. V naší obci působil plných dvacet let a zanechal po sobě mnoho užitečné a poctivě odvedené práce.