Jdi na obsah Jdi na menu

Na počátku založení nejprvnějších českých obcí jednotlivými rodinami, kdy jedna veliká rodina tvořila osadu, a kdy všeho jmění užíváno společně, nebylo ovšem třeba takého zřízení obecního a soudního jako dnes. Rodinu - osadu - zřídil nejstarší člen celého rodu, z počátku volený, později dědičný. Rozmnožováním rodiny, přistěhováním a usazením se jiných rodin se osada zvětšovala a tu ovšem nastala potřeba mocnější ruky. Původní rovnost všeho obyvatelstva během 11. a 12. století na dobu vymizela. A když ve 13. století za Přemysla Otakara II. započato se zakládáním měst a nových osad po způsobu německém, tu i staré původní české obce podle nich zřízeny.

.

Král jmenoval prostřednictvím vrchního úřadu panství rychtáře se 6-12 konšely, který obec spravoval, o bezpečnost obce se staral a soudu předsedal. Rychtářem jmenován obyčejně nejzámožnější sedlák, jehož statek stal se rychtou a osvobozen byl ode všech poplatků vrchnosti i králi. I v pozdějších dobách ušetřeni rychtáři za věrné služby částečně nebo i všech robot. Odměnou rychtářovou byla též část pokut, jež viníkům ukládal. Odvolání z rozsudků rychtářských šlo k úřadům královských měst, u nás k úřadu města Ústí nad Orlicí. Úřady župní zrušeny. K smrti odsuzovati rychtář vesnický práva neměl, to uděleno jen rychtářům městským a podrželi ho až do roku 1768.

.

Poněvadž byli tu soudci lidé často nevzdělaní a práva neznalí, stalo se často, že lidé nevinní byli popraveni. Proto osvícená císařovna Marie Terezie hrdelní městské soudy zrušila a mučení při výslechu zakázala. Právo to města Česká Třebová připomíná "Šibeniční vrch" nad pivovarem, kde odsouzenci věšeni byli.

.

Za to zřídila Marie Terezie v zemi 24 hrdelních soudů, při nichž ustanovení úředníci museli býti práva znalí.

.

Rychtář s konšely rozsuzoval ovšem jen provinění menší, větší vyhraženy králem Karlem velmožům (jejich vrchním úřadům na panství). Takovýto způsob řízení obcí a soudnictví trval až do roku 1848. Dne 13. března téhož roku udělil císař Ferdinand V. svým národům konstituci a od té doby řízeny jsou obce volenými starosty, kdežto dříve musila se obec spokojiti s tím, kterého ustanovila vrchnost. Posledním vrchností jmenovaným rychtářem byl u nás Ignác Fajt čp.134 (1845 - 1849). Prvním voleným rychtářem čili představeným (starostou) byl :

.

František Kovář čp.47 (1849 - 1854)

Po něm následovali :

Josef Štancl čp.109 (1854 - 1860), Josef Rybka čp.47 (1860 - 1862), František Sršeň čp.105 (1862 - 1868), Václav Rybka čp.28 (1868 - 1871), Josef Kovář čp.31 (1871 - 1874), František Sršeň čp.105 (1874 - 1883), Josef Kovář čp.31 (1883 - 1891), Václav Rybka čp.28 (1891 - 1895), Josef Šár čp.183 (1895 - 1904), František Kovář čp.32 (1904 - 31.12. 1907), Václav Hác čp.9 (od 4. 2. 1908).

.

První samosprávný obecní výbor a starosta zvolen v létě roku 1849 na základě prozatímního obecního zákona ze dne 17. března 1849, jenž dne 16. dubna 1864 nahražen byl až dosud platným obecním zákonem pro království České.

.

Patrimoniální soudy, zavedené Otcem vlasti, obstarávaly veřejnou správu i soudnictví až do roku 1851, ve kterémž roce zřízen v Ústí nad Orlicí okresní úřad smíšený, jenž řídil záležitosti správní i soudní. Obec k účelu tomu nabídla svůj radní dům a obecní hostinec, jenž byl zrušen. V čele úřadu toho stál okresní přednosta. Podle ministerského nařízení ze dne 9. října 1854, č.274 ř.z. rozděleno království České na 207 okresů a 13 krajů. A tak rokem 1851 přestala putování našich předků k soudu patrimoniálnímu do Lanškrouna v zámku Liechtensteinském a obrátilo se do Ústí nad Orlicí. Ale smíšené okresní úřady dlouho netrvaly. Státním základním zákonem ze dne 21. prosince 1867, č.144 ř.z. ustanoveno čl.14, že soudnictví má býti od veřejné správy odděleno. A tak zákonem ze dne 19. května 1868 zřízeny pro veřejnou správu okresní hejtmanství a dosavadní smíšené okresní úřady proměněny zákonem ze dne 11. června 1868 v samostatné okresní soudy. Okresní hejtmanství dáno bylo ještě téhož roku 1868 do Lanškrouna.